Číma odpady s.r.o. Pojmy Kanalizační šachta

Kanalizační šachta

Kanalizační šachta (také označovaná jako přístupová komora, inspekční komora, revizní šachta, vstup do kanalizace nebo prostě kanál) je součást kanalizace. Jedná se o místo, kde se kanalizační řad napojuje na jiný kanalizační systém, je zde odbočka, ohyb směru kanalizace (maximálně až o 90°) nebo soutok několika kanalizačních trubek.

Šachta je na povrchu uzavřena poklopem – kanálem, který brání vstupu do kanalizace nebo propadávání materiálů, které do systému kanalizace nepatří.

Ve městech se kanalizační šachty nacházejí většinou v ulicích. Zde často slouží zároveň jako přístupový bod k různým podzemním inženýrským sítím, včetně samotné kanalizace, elektřině, telefonním linkám, plynovodům a datovým vedení.

Šachta pro čištění a revizi kanalizace

Jeden z důvodů proč se kanalizační šachta v systému kanalizace zřizuje, je čištění kanalizace. Šachta nabízí ideální bod pro přístup k ucpanému nebo zanesenému místu v systému kanalizace.

Kanalizační průlezy splaškové kanalizace jsou zpravidla vyrobeny z prefabrikovaného betonu, zdiva, vláknocementu, polymerbetonu nebo plastu. Je možná i kombinace těchto materiálů.

Vstupní šachty se navrhují do přístupných míst, kde je možný příjezd těžkými mechanizačními prostředky pro údržbu kanalizace. Maximální vzdálenost mezi revizními šachtami je 50 metrů. Úseky mezi jednotlivými šachtami jsou vždy rovné.  

Šachty se dělí na průlezné a neprůlezné. Vstupy do kanalizačních šachet se většinou umisťují v ose jízdního pruhu nebo v ose vozovky. Mezi dvěma sousedními šachtami se navrhuje jednotný sklon kanalizace. Kanalizační šachta musí být vodotěsná.

Čištění kanalizace prováděli již starověcí Římané

Jakmile začali lidé žít ve městech, nastal problém, co dělat s lidským odpadem. Jak zajistit likvidaci odpadu. První města byla postavena podél velkých řek, které sloužily jako otevřené kanalizace. To bylo zpočátku zcela dostačující. Problémy nastaly s příchodem smrtelných nemocí souvisejících s hygienou – morem, cholerou a dalšími. Příliš mnoho lidského odpadu v těsném kontaktu s lidmi vedlo k problémům.

Římští stavební inženýři vyřešili tento problém vynálezem podzemní kanalizace. Římský systém kanalizace byl ručně kopaná síť podzemních chodeb, lemovaných cihlami. V těch se shromažďoval odpad z města, který byl odváděn daleko po proudu řeky až mimo zástavbu města.

Římané také vybavili kanalizaci přístupovými cestami, aby bylo možné její pravidelné čištění. Vznikly kanalizační šachty. Kamenné poklopy, kterými Římané opatřili tyto přístupové cesty, můžete dodnes vidět ve starém římském městě Jerash v Jordánsku.

Trvalo docela dlouho, než se moderní civilizace dostala na úroveň starých Římanů. První stavba kanalizace začala v Evropě v Británii. V polovině 19. století v Londýně.

Šachty s kryty, jak je známe dnes, byly do kanalizace doplněny pravděpodobně až na počátku devatenáctého století. Ale ne pro kanalizaci, ale pro vodovody nebo městské plynovody. Až ve dvacátém století byla kanalizace opatřena přístupy z ulice pro možnost čištění kanalizace.

Členění kanalizační šachty

Přístupová kanalizační šachta splaškové kanalizace se nejčastěji skládá z několika částí:

  • Poklop (kanál)
  • Podkladový kroužek poklopu
  • Krk šachty
  • Volitelné komponenty
    - krycí deska (o tloušťce 200 mm) – jedná se o alternativu ke kuželu při nízkých výškách šachty
    - přechodové skruže (pokud je více než dva metry nad dno kanálu, obvykle o výšce do 1 000 mm)
    - Železné nebo betonové stupačky, nebo jiné pomocné prostředky pro vstup do šachty z důvodu čištění kanalizace, jako je žebřík nebo třmen
  • Šachtová základna (dno šachty)

Krk šachty (šachtový kužel  - zpravidla horní díl šachty) se zužuje - je asymetrický. Jedna jeho strana je kolmá. Na této straně jsou stupátka pro sestup do šachty. Obecně platí, že kužel má výšku 60 cm, vrchní průměr je 625 mm nebo 800 mm.

Vstup do šachet je umožněn pomocí jednoho kapsového stupadla v kónické skruži a níže umístěných šachtových stupadel. Šachtové dno je osazeno žlábkem a zvýšenou nástupnicí.

Revizní šachta může být také složena z různě velkých přechodových skruží.  Kromě toho je také možné při stavbě revizní šachty kombinovat různé materiály a tvary, například cihlové kanalizační šachty se čtvercovou základnou.

Normy pro kanalizační šachty platné v ČR

V ČR se rozlišují vstupní šachty (průměr 100 cm) a revizní šachty (průměr 60 cm). Vstupní šachty nesmí být od sebe vzdálené více, než 100 metrů, maximální vzdálenost mezi revizními šachtami pak je 50 metrů. Revizní šachta musí umožnit zavedení kamery z důvodu revize kanalizace nebo tlakové hadice čistícího vozu pro možnost čištění.

Ve volných zelených plochách (intravilánu) se musí zamezit možnosti zanášení šachty materiálem z povrchu. Proto se v tomto případě poklop zvyšuje oproti okolnímu terénu o 10 cm a je obetonovaný. V extravilánu nebo větších zelených plochách pak je nutné zvýšení o 30-50 cm, nebo úprava terénu.

Vstupní šachty splaškové kanalizace se ve volném terénu osazují výstražnou tyčí dlouhou 2 m. Tyče jsou natřené střídavě hnědou a bílou barvou.

Číma odpady s.r.o.
Londýnská 10/99
460 01 Liberec XI-Růžodol I

Telefon:(+420) 482 710 089
Mobil:(+420) 603 503 967
Fax:(+420) 482 712 394
E-mail:info@cimaliberec.cz

Číma odpady © All rights reserved

LIKVIDACE ODPADU
603 503 967

RYCHLE
EKOLOGICKY
PROFESIONÁLNĚ